Koncem loňského roku jsme zveřejnili video z nového nádraží, které vzniklo na bázi virtuálního 3D modelu v měřítku 1 : 1. Ten slouží hlavně pro architekty a architektky, kteří pracují na projektech nového nádraží a okolní lokality. Když si nasadí speciální brýle, před očima se jim zjeví hotová vstupní hala, všechny perony a kolejiště i část zanádražního a přednádražního prostoru včetně parku u řeky, který vznikne spolu s protipovodňovými opatřeními. Lépe si tak ověří prostorové vztahy. Video vyvolalo na sítích řadu reakcí a otázek spjatých s hlavním nádražím. Některé z nich vám přinášíme i s odpověďmi.
Kdy se bude stavět? Mluvilo se o tom už za mých dětských let a pořád se nic neděje.
Začátek výstavby je plánován na rok 2028, hotovo by mělo být v roce 2035.
Kolik to bude stát a kdo to zaplatí?
Náklady na modernizaci železničního uzlu Brno, kam nové nádraží spadá (ale zároveň s ním i nádraží Židenice, Černovice a přestavba/modernizace celých úseků železničních tratí na území města Brna), jsou vyčísleny na 73 miliard. Na nové hlavní nádraží z toho poputuje asi 15 miliard. Hlavním investorem ale bude stát, nikoli město. To se postará o přípravu území – o protipovodňová opatření, dovedení MHD apod.
Kolik tam bude nástupišť? Zdá se to obří, zvládnou vůbec třeba starší lidé dojít ze zastávky na svoje nástupiště?
Pro rozvoj železniční dopravy, která zkvalitní dostupnost jak regionálními, tak dálkovými vlaky, je nezbytných sedm nástupišť. Z toho nejvzdálenějšího by to k zastávce tramvaje mělo být cca 150 metrů. Zastřešené perony budou mít 400 metrů na délku, ale k usnadnění přístupu budou sloužit i výtahy a eskalátory.
Nebude ta skleněná hala v létě fungovat jako skleník? Jak se bude řešit ochrana proti nárazům ptáků?
Ve skleněných panelech střechy budou fotovoltaické články, které kromě získání energie pomohou nádraží zastínit. Vedle toho autoři návrhu prověřili, že díky otevřeným kratším stranám zastřešení nad kolejemi bude prostorem dostatečně proudit vzduch. Zároveň budou části střechy otevíratelné pro případné dodatečné větrání. Co se týče ptactva, dnes jsou dostupné i modernější metody než nálepky dravců. Existují například speciální UV samolepky, které jsou pro lidské oko takřka nepostřehnutelné, ale ptáci je vnímají jako jasně viditelné svítivé objekty.
Jak to bude s připojením vysokorychlostních tratí?
Nové nádraží bude připojené na vysokorychlostní tratě (tzv. VRT) a většina vlaků sem zajíždět bude. Další stanice VRT vznikne na Vídeňské. Okrajový počet vlaků bude stavět pouze tam. Cestující se následně budou moci napojit na regionální vlaky nebo MHD.
Bude tam dost zeleně? Vidím samé betonové plochy.
V přednádražním prostoru bude pět stromořadí, v zanádraží dvě a na bulváru směřujícím k Petrovu čtyři. Mimo to u řeky vznikne rozsáhlý protipovodňový park. Nelze zatravnit plochy, kde se očekává intenzivní pohyb tisíců lidí; ty jsou opravdu dlážděné.
Bude tam dost místa pro zaparkování?
Plány zahrnují dvě podzemní patra a jedno na povrchu, celkem pro 1 100 aut.
Na videu nevidím žádné lavičky, koše, stojany na kola, copak to tam nebude?!
Virtuální model je detailní, ale ne až do úrovně drobného mobiliáře. Vlastní projekt s nimi samozřejmě počítá.
Co se stane se starým nádražím, až bude hotové nové? Vlastníkem budovy je státní akciová společnost České dráhy. Nové využití tedy bude na ní. Budova je památkově chráněná, na svém místě zůstane. Může v ní vzniknout například muzeum či galerie (jako Muzeum Orsay v Paříži), obchodní centrum nebo foodhall (jako např. v Rotterdamu).