Odpadové hospodářství možná nezní tak sexy jako vesmírný průmysl nebo elektronové mikroskopy, ale v Brně je na srovnatelně špičkové úrovni jako tyto jeho dvě výkladní skříně. Už léta se v našem městě neskládkuje ani gram odpadu, všechen obsah černých popelnic se proměňuje na energii a teplo. Teď je navíc Brno na prahu nové éry třídění.
O nové automatické třídicí lince už možná řada lidí slyšela. Aby ne, v areálu SAKO Brno, městské společnosti starající se o odpad, už stojí a od loňského podzimu se postupně zapojuje do zkušebního provozu. Ten ostrý ji čeká po Novém roce. A půjde o velký přelom.
Zatímco na ruční lince z pásu vytahují ceněné typy plastů lidské ruce, jejichž efektivita se pohybuje kolem 20 procent, automatická linka vytřídí odpad rychleji a s téměř pětinásobnou účinností.
Kromě toho, že oddělí různé druhy plastů nejen podle materiálu, ale třeba i podle barev (které jsou například pro další zpracování PET lahví určující), pomocí magnetů dovede separovat také železné i neželezné kovy. Díky tomu se Brňanům usnadnilo třídění – plechovky, alobal nebo víčka od jogurtů už nemusí schraňovat a odnášet na sběrná střediska odpadu. Jednoduše je vyhodí do žlutého kontejneru spolu s plasty.
Linku takovéto úrovně najdete kromě Brna už jen v Praze. „Zatímco teď bylo dotřiďování v Brně na hraně kapacity, v případě papíru dokonce za hranou a museli jsme ho vozit jinam, automatická linka se postará nejen o veškerý obsah žlutých a modrých kontejnerů v našem městě, ale ještě zvládne i dotřídit odpad z okolních obcí,“ dodává mluvčí společnosti SAKO Brno Michal Kačírek.
Největší sběrné středisko odpadu ve městě
V areálu už probíhají stavební úpravy, které lokalitu připravují na výstavbu nového moderního kotle. Ten posílí aktuální dva, v nichž ročně shoří zhruba 230 tisíc tun odpadu, díky čemuž se do sítě dostane na 46 000 MWh elektrické energie a současně 1 mil. GJ tepla. Mimochodem, právě v tomto tkví rozdíl mezi spalovnou a tzv. ZEVO. Ve spalovně se jen spaluje, v zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) se dál pracuje se vzniklou energií. Teplo, které spalováním vznikne, je využito k přeměně vody na páru. Tu zpracuje turbína a posílá ji do sítě buď ve formě tepla, nebo elektrické energie. Nový kotel pojme ročně dalších 132 tisíc tun odpadu, což pro Brňany jednoduše znamená víc energie vyrobené z odpadů, které by jinak skončily na skládce.
„Díky novému kotli pokryjeme potřebu mnoha dalších obcí jak v Jihomoravském, tak i v dalších krajích, ulevíme přírodě eliminací skládek a vyrobíme o to více tepla a elektřiny pro brněnské domácnosti,“ shrnuje přednosti projektu Kačírek. SAKO momentálně hledá zhotovitele stavby, v areálu buduje nové dílny, šatny či administrativní zázemí, které musely novému kotli ustoupit; hotovo by mělo být v roce 2026.
Ještě dříve ale čeká areál pod Stránskou skálou jiná novinka: už tento rok je v plánu vybudovat tu a zprovoznit nové sběrné středisko odpadu. „Bude největší v celém Brně, mnohem větší než to aktuálně největší na Sochorově. Vznikne tu i překladiště skla,“ říká Michal Kačírek.
Podrobné informace shromažďuje SAKO Brno na speciálních stránkách www.resako.cz.
Pravda, nebo lež?
Spalování odpadu je neekologické – podívejte se, kolik kouře vychází z komína SAKO! Lež. Z komína vychází především vodní pára, emise vznikající spalováním jsou odstraňovány několikastupňovou filtrací.
Třídit nemá smysl, všechny svozy stejně míří do spalovny. Není to vysloveně lež, ale špatná interpretace. Všechny svozy míří do areálu SAKO, kde jsou ale jak kotle, tak třídicí linka na recyklovatelný odpad.