Kolektor Česká–Středova
Chodby a tunely pod chodníky a komunikacemi Brňané a Brňanky nevnímají, mnohdy o jejich existenci dokonce ani netuší. Přitom právě kolektory vede většina důležitých inženýrských sítí. V tuzemsku najdete tyto výjimečné podzemní stavby ve větším rozsahu pouze v Praze, Brně a Ostravě, přičemž ty v moravské metropoli jsou s celkovou délkou více než 21 kilometrů druhé v pořadí.
Proč stavíme nový kolektor pod Českou?
Právě do něj se svede vodovodní potrubí, kanalizace, elektrické kabely nebo teplovody. Údržba rozvodů nebo řešení havárií se bude dít pod zemí a provoz v ulicích nenaruší obtěžující výkopy či uzavírky.
A navíc:
po dokončení výstavby konečně ulice Česká dostane podobu odpovídající pozici jedné z nejdůležitějších a nejfrekventovanějších ulic v historickém jádru Brna.
Čím projekt pomůže Brňanům a Brňankám, na jaká zlepšení se mohou těšit?
Kolektory umožňují bezpečnou instalaci a uložení inženýrských sítí a ostatních rozvodů jak na dlouhé primární tranzitní vzdálenosti, tak i na sekundární rozvody přímo k odběratelům do napojených objektů a staveb. Uložené trubní rozvody či kabely jsou pohodlně dostupné pro kontrolu a údržbu a ani v případě havárie nebo poruchy není třeba rozkopávat komunikace na povrchu. Výkopy nejenže znepříjemňují život obyvatelům města, ale znamenají také vysoké náklady a vyžadují spoustu času.
Jak bude projekt probíhat?
Přesný harmonogram prací s termíny bude stanoven po výběru zhotovitele. Novinky budou postupně zveřejňovány v sekci Aktuality.
Projekt je koordinován s nedalekou stavbou Janáčkova kulturního centra. Abychom celou lokalitu zatížili provozem těžkých náklaďáků co nejméně, bude se zemina vytěžená při ražení kolektoru uskladňovat na blízkém staveništi nového koncertního sálu. Odvážet se bude potom najednou.
Doba realizace je stanovena na 36 měsíců. Zhruba dva roky se bude razit a zajišťovat kolektor, v třetím roce se bude měnit povrch ulice.
Nový kolektor naváže na ten současný pod náměstím Svobody a povede středem ulice Česká až k jejímu křížení se Solniční, kde bude ukončen technickou komorou.
Kolik bude projekt stát?
Vysoutěžená cena za realizaci projektu je 584,7 milionu Kč (bez DPH).
O historii kolektorů v Brně
Jedna z prvních kolektorových sítí vznikla v Londýně v polovině 19. století. V Brně se s jejich výstavbou začalo téměř o století později, konkrétně v roce 1973. Technické podzemí města nyní tvoří kolektory primární a sekundární, které se liší hloubkou uložení, způsobem výstavby i využitím.
Ty primární najdete zhruba 25 až 35 metrů hluboko. Raženy byly pomocí stejného štítu jako třeba pražské metro, a tak mají obdobný průměr. Klidně by tudy mohla projet vlaková souprava. Vedou tudy všechny tranzitní rozvody, s výjimkou plynu a kanalizace.
Sekundární, mezi které bude patřit i nově budovaný kolektor Česká, leží v hloubce asi 5 až 7 metrů a slouží k distribuci sítí přímo k jednotlivým objektům. Uložena je zde pitná voda, horkovod, kabelovod pro distribuci metalické a optické sítě a také rozvody vlastního vybavení kolektoru. Pod podlahou kolektoru se nachází dešťová a splašková kanalizace.
Hlavním důvodem výstavby sekundárních kolektorů v historickém centru Brna, která byla zahájena na přelomu let 1990 a 1991, byl havarijní stav stokové sítě. Zatím poslední kolektorovou stavbou byl sekundární kolektor Dominikánské náměstí – Veselá, který byl dokončen v roce 2010.
